Na pozadí konkrétních kazuistik realizovaných kampaní v Česku i v zahraničí vás krok za krokem Jan Kroupa provede osvědčenou metodikou pro přípravu, design, testování a realizace kampaně pro velké dárce.
Bude to velmi konkrétní a podrobný návod jak začít kampaň pro velké dárce. Ať už pro vaši organizaci znamená velký dárce cokoliv. Ale metodika je pro všechny žádosti a budování vztahů s velkými dárci stejná.
Lidé v Česku bohatnou a tak rok od roku přibývá těch, kteří jsou ochotní podpořit dobročinné projekty a organizace významnými dary.
A dobročinným organizacím se čím dál častěji daří je zaujmout, získat si důvěru, přesvědčit je o tom, že realizované programy skutečně budou mít dopad a přinesou potřebnou společenskou změnu.
Jenže začít takový program budovat, když jste s velkými dárci doposud nepracovali, není úplně snadné. Je to velká investice a dlouho trvá, než se začne vracet. Jak zjistíte, jestli to je pro vaší organizaci cesta nebo není? Podle čeho se máte rozhodnout? Můžete si program pro velké dárce dovolit? A můžete si ho nedovolit? Kde začít a jak program postavit?
Na pozadí konkrétních kazuistik realizovaných kampaní v Česku i v zahraničí vás krok za krokem provedeme osvědčenou metodikou pro přípravu, design, testování a realizace kampaně pro velké dárce, abyste na výše uvedené otázky dokázali odpovědět a udělali si jasno v tom, co jsou pro vaší organizaci reálně další kroky v práci s velkými dárci.
„Všeho, čeho se užívá, lze užívat dobře i špatně; bohatství náleží k věcem užitečným; všeho pak nejlépe užívá ten, kdo má tu příslušnou ctnost; i bohatství tedy bude nejlépe užívat ten, kdo má ctnost, která se vztahuje k statkům. A to jest člověk štědrý. … Ctnosti zajisté náleží spíše dobře činit než dobro přijímat, a krásně jednat spíše než ošklivě nejednat; i není tajno, že s dáváním souvisí dobře činit a krásně jednat, s braním pak dobro přijímat a ošklivě nejednat. Také dík náleží jen tomu, kdo dává, nikoli tomu, kdo nebere, a tím více chvála. … Ze ctnostných lidí také štědří bývají takřka nejvíce milováni; neboť jsou užiteční, a to proto, že dávají.“ (Aristotelés: Etika Níkomachova, 2013: 88).