První hostkou poprázdninového Klubu fundraiserů se stala Kateřina Švidrnochová, která je v neziskové oblasti známá propojováním procesů a technologií. Věděli jste například, že existuje i výzkumná laboratoř, která se využitím AI zabývá? Tu právě Kateřina spoluvede. V neposlední řadě ji potkáte také na univerzitní půdě Masarykovy univerzity, kde učí design služeb s využitím AI, a samozřejmě neodmítá pomoci ani komerčním firmám.

Její největší libůstkou je využití umělé inteligence, na kterou se zaměřila právě i v rámci své prezentace. I v neziskové sféře se totiž AI začíná systematicky nasazovat v každodenním provozu.

Jak ukazují data z průzkumu mezi členy Klubu fundraiserů, plných 82 % respondentů již AI využívá alespoň jednou týdně a celá polovina dokonce každý den. Cílem moderního fundraisingu však není nekritické podléhání trendům, ale vybudování udržitelných procesů bez závislosti na konkrétním nástroji.

„Zvláště ve fundraisingu, kdy pracujeme neustále s daty, by bylo vyloženě škoda asistenta umělé inteligence nevyužít,“ tvrdí Švidrnochová.

Na trhu se vyskytují zhruba 4 dominantní nástroje, které jsou dobře využitelné v neziskovém sektoru. Jde o platformy OpenAI (ChatGPT), Copilot (Microsoft), Gemini (Google) a Claude (Anthropic).

Nejčastěji se obecně i mezi účastníky přednášky klubu fundraiserů využívá ChatGPT, který je ideální pro kreativitu a tvorbu vizuálů v rámci kampaní. Na druhém místě je Copilot, který umí spravovat podklady pro dárce v MS Word a Excel. Ten je dobře využitelný pro firemní fundraising. Na třetím místě je Gemini, který automatizuje a zjednodušuje práci v Google dokumentech, e-mailech a sheetech. Již méně využíváte Claude, který umí hloubkově analyzovat dlouhé výroční zprávy.

Co se týče etiky, doporučuje Kateřina Claude, což znamená, že data nebudou zneužitelná pro jiné účely. To už ChatGPT tolik nezaručuje. Pokud ale chceme pracovat dobře s asistenty i boty, je určitě potřeba používat placené verze platforem, protože v té neplacené prostě platíte daty, která do nich nahrajete. Pro vás jako fundraisery, kteří pracujete v Microsoftu 365 je nejbezpečnější pracovat v Copilotovi nebo v Gemini od Googlu. Ještě lepší je si zaplatit Copilot v prémiové verzi, protože neplacená verze je dost omezená. Prémiový Copilot funguje přímo v excelu a wordu bezpečně.

Pokud neziskovky pracují s umělou inteligencí, používají převážně chatboty (otázka – odpověď) anebo AI asistenty, kteří pracují s předpřipravenými návrhy. S agenty ještě pracuje málokdo a smečka agentů, která má v týmu rozdělené úkoly, už je vyšší dívčí.

Mne samotnou fascinovalo, že je možné vystavět AI asistenta tak, aby měl unikátní identitu a jazyk, jakým komunikuje daná organizace, nebo dokonce i člen týmu. „Úplným základem všeho je mít dobrý počítač, dvoufázové zabezpečení a data na jednom místě,“ říká Kateřina, která má z aktivního využívání AI ze strany členů klubu radost.

Z toho vyplývá, že si musíme stanovit pravidla komunikace, ale i zákazy neboli bezpečnostní mantinely (Guardrails).

A jak takového asistenta vystavět? Nejprve si založíme projekt, který udržuje kontext naší organizace v rámci konverzace s naším chatbotem. Potom vytvoříme systémový prompt, kam nahrajeme základní instrukce, jak by měl asistent fungovat. Kromě pravidel obsahuje tedy i striktní zákazy, kam by asistent rozhodně neměl zajít. A nakonec je dobré dát k dispozici dokumenty s historií kampaně, dárci a misí organizace.

Projekt doporučujeme strukturovat do čtyř základních okruhů:

1. Základní identita organizace: Mise, historie, hodnoty, tvrdá data (počty klientů, kde působí) a tón komunikace.
2. Kampaně a projekty: Cílové částky, hlavní sdělení, info o dárcích a harmonogramy kampaní.
3. Inspirace a reference: Ukázky nejúspěšnějších e-mailů, děkovných dopisů a vyhodnocení minulých akcí.
4. Data o dárcích: Anonymní exporty z dárcovských platforem (např. Darujme).

A teď k zákazům neboli Guardrails. Je zkrátka dobré asistenta do jistých oblastí vůbec nepouštět a dát mu jasné hranice. Nikdy neslibovat dárci plnění či výsledky, které organizace nemůže zaručit, nevyvolávat pocity viny nebo strachu, nepoužívat obecné fráze a rozhodně si nevymýšlet. Neukládat osobní údaje dárců do trvalé paměti je také stěžejní. Data musí zůstat striktně anonymní, tedy je potřeba zbavit soubory veškerých jmen, e-mailových adres, telefonních čísel, adres, IČO firem a jakýchkoliv dalších komentářů obsahujících osobní údaje. Naopak zůstat mohou výše darů, stavy plateb, data a časy transakcí, frekvence, typy projektů nebo obce (pro geografickou analýzu).

A v neposlední řadě tu máme agentní AI, která teprve začíná a organizace ji ještě příliš nepoužívají. Než takového agenta vystavíme, potřebujeme celkem hodně času, přesné a intenzivní práce. Ta se ale ve výsledku vyplatí a ušetří vám investovanou přípravu.

Na rozdíl od chatbotů, kteří čekají na zadání, pracují AI agenti samostatně. „Můžeš jít například do gymu a mezitím vám bude AI agent připravovat prezentaci na zítřejší jednání,“ překvapuje Kateřina technologickým zázrakem. Agenti totiž dokážou číst dokumenty, připravovat kompletní výstupy, prezentace, články či materiály. Ale nesmí se zapomínat na zásadní pravidlo, že žádný výstup nevzniká bez původního lidského schválení.

Vývoj umělé inteligence jde velmi rychle dopředu a co umí teď v září 2026, už může být v říjnu 2026 zase jiné. Velké firmy se samozřejmě předhánějí, kdo bude mít kterou technologickou obměnu dříve a která bude uživatelsky přínosnější. Obecně je známo, že umělá inteligence může svým vývojem někdy až děsit, a proto je důležité zmínit, že podle evropského nařízení (EU 2024/1689, čl. 50 odst. 4) platí od 2. srpna 2026 povinnost transparentně označovat AI generovaný obsah. Pro fundraising to znamená jasné pravidlo: Pokud v kampani použijete fotorealistický AI obrázek, generované video či audio, musíte jej viditelně označit jako výstup AI.

Obecně ale platí, že co nezadáte, s tím AI nemůže pracovat.

Ve fundraisingu se AI nástroje vyloženě hodí, protože práci s daty odvedou za vás, ale rozhodně nenahrazují odbornost ani práci fundraisera ani jiného odborníka.

„A na závěr vám musím říct, že veškeré materiály, se kterými jsem teď v rámci své přednášky pracovala, od prezentace po e-mailing, jsem nevytvořila já. Omlouvám se, ale ani jednu odpověď na e-mail paní Bednářové jsem nepsala. Veškerou práci za mě udělali AI agenti, kterým jsem práci zadala. Dvě hodiny, které bych přípravě na klub normálně věnovala, jsem využila pro sebe,“ překvapuje Švidrnochová a tím shrnuje, proč je důležité se AI věnovat kvalitně. Pokud budete mít v AI asistentovi či agentovi chyby, stejné chyby se totiž přenesou do vaší práce, která vás posléze reprezentuje.