Pokud chceme podpořit českou klasickou hudbu a jsme jejími fanoušky, neměla by v našem repertoáru chybět návštěva festivalu Smetanova Litomyšl. Zahajovacím koncertem Stravinského Svěcení jara – skladbou, která změnila hudební dějiny, letos uvedla Česká filharmonie téma festivalu – NATURA.
Co všechno se ve finanční sekci fundraisingu musí stát, aby se “Smetanka”, jak jí familiárně organizátoři nazývají, představila v celé své kráse, nám přišel přiblížit do červnového klubu fundraiserů ředitel sponzoringu a péče o dárce Smetanovy Litomyšle Jan Průša.
Jako hlavní téma nás tentokrát zajímal rozdíl mezi regionálním a pražským fundraisingem. I když Průša sám říká, že Smetanova Litomyšl není úplně dobrým příkladem regionálního fundraisingu. Původně se totiž jednalo o součást festivalu Pražské jaro, které si budovalo tradici od 2. Světové války. Do revoluce se jednalo o třídenní festival, kdy do Litomyšle přijeli umělci z Národního divadla, kteří se ubytovali po rodinách, čímž se vlastně založila tradice malého rodinného festivalu. Až po roce 1989 se festival začal rozšiřovat, ale rodinnou atmosféru si zachoval dodnes. Litomyšl je zároveň místo, kde se psaly české kulturní dějiny. Pohybovaly se tady osobnosti jako právě Bedřich Smetana, Alois Jirásek, Božena Němcová nebo z novodobější historie Olbram Zoubek. Proto když se festival představuje budoucím dárcům, není to tak složité, než kdyby se lákalo na regionální sousedskou slavnost. Bedřich Smetana má zkrátka jméno nejen v České republice, ale i po celém světě, takže pokud se nějaká firma chce zviditelnit, je skoro jisté, že to nezůstane na regionální úrovni.
Smetanova Litomyšl měla štěstí, že po revoluci zde byl starosta, který byl velice otevřený budovat kulturu a ten společně s manželi Piknovými a Vojtěchem Stříteským vytvořil festival, který skvěle pracuje s občanskou společností a rozvojem města. Proto je až neuvěřitelné, že z 50% je festival dotován ze soukromých zdrojů. “Když jsme tedy před dvěma lety festival přebírali, měli jsme zde skvělý fundraisingový základ a jediné, co vlastně celou dobu dáváme dohromady, je nějaká funkční fundraisingová metodika,” říká Průša.
Festival se vlastně koná na zámku a okolí, kde organizátoři následují myšlenku Josefa Pleskota, vytvořit v Litomyšli centrum vzdělanosti. Od toho se odvíjí opravy památek a různé stavby, které dávají šťávu nejen “Smetance” samotné, ale hlavně městu Litomyšl. Cílem je, aby se Smetanova Litomyšl stala festivalem evropské úrovně, kdy se Průša a jeho tým inspirují například v Salzburgu nebo v Berlíně. A aby Česká filharmonie měla také své rezidenční město, kde bude hrát v létě. Tuto vizi předkládá sponzorům a dárcům a doufá, že se festival jednou rozroste a bude známý po celé Evropě.
Nabízí se samozřejmě otázka, proč někdo podporuje Smetanovu Litomyšl. Jde o tak jednoduché věci jako je zažít prestižní event, slyšet kvalitní klasickou hudbu, navštívit město samotné.
“Výhodou je, že region východních Čech je poměrně bohatý, tudíž se zde nacházejí i různé mezinárodní firmy, kde se sponzoři a dárci dají celkem snadno najít. A I když místní podnikatelé končí, vznikají zde různé start-upy, které se take chtějí sponzorsky podílet. Můj úkol byl za tři roky sehnat od místních 15 miliónů korun a to se ve vší pokoře podařilo,” zmiňuje Průša.
Rozdíl mezi regionálním a pražským fundraisingem podle Jana Průši je převážně ten, že v regionu za dar firmy něco očekávají. Jedná se spíš o obchodní vztah. Zatímco v Praze jde často o ryzí podporu, protože mecenáš věří, že má projekt smysl. Málokdy za to něco chce. Firmy na regionu očekávájí minimálně sérii VIP vstupenek nějaký nadstandartní servis, zprostředkování obchodního setkání. V Praze je darování zkrátka méně zištné.
Důležitou součástí fundraisingu je také klub mecenášů nazvaný Smetanova družina. Sdružuje přibližně 140 podporovatelů s velmi různou výší příspěvků – od několika tisíc korun až po více než milion korun ročně. Klíčové je však především vytváření komunity lidí, kteří sdílejí vztah ke kultuře a k festival samotnému.
Jedna z největších výzev fundraisingu v rámci Smetanovy Litomyšle byla výstavba Smetanova sálu, na který bylo potřeba sehnat 95 milionů korun.
Kampaň byla postavena na silné vizi, osobních kontaktech a takzvaném kabinetu podporovatelů – skupině významných osobností z byznysu, veřejného života i politiky, které pomáhaly otevírat dveře k dalším dárcům.
Přibližně 55 % prostředků se podařilo získat ze soukromých zdrojů. Průša zdůraznil, že úspěšný fundraising není založen pouze na získávání finančních prostředků, ale především na dlouhodobé práci se vztahy. V Smetanově Litomyšli proto uplatňují princip, který označují jako „mentalitu hojnosti“. Znamená to aktivně pečovat o partnery a dárce, zajímat se o ně i mimo období festivalu a hledat způsoby, jak jim projevit pozornost a poděkování. Právě z těchto drobných gest často vznikají pevná partnerství a někdy i skutečná přátelství.
Závěrem Průša zdůraznil, že fundraising v regionech je běh na dlouhou trať. Vyžaduje trpělivost, důvěru, osobní kontakt a schopnost vytvářet přesvědčivou vizi. Pokud se však podaří propojit silný příběh organizace, kvalitní práci s dárci a dlouhodobé budování vztahů, mohou i regionální kulturní a jiné instituce doslova slíznout smetanu.