Během posledních dvou dekád se na evropské úrovni stupňují opatření proti terorismu a praní špinavých peněz. To má dopad zejména na finanční transakce, ovšem dopady této legislativy nezaznamenávají pouze banky a bankovní sektor, nebo podnikatelské subjekty, ale také organizace občanské společnosti. Přestože by měl být občanský sektor považován za bezpečný co se týče boje proti terorismu nebo praní špinavých peněz, tak v přijímané legislativě EU týkající se finančních transakcí stojí organizace občanského sektoru často po boku bank a bankovnímu systému,“ zdůraznila na zářijové EFA Skillshare Esther Meester z European Center for Not-for-Profit Law (ECNL).
A je důležité si připustit, že kontrola nad finančními transakcemi a potažmo bankovními účty je zneužitelná mocí usilující o potlačení hlasů aktivistů za lidská práva a obranu demokracie. Jako to zaznamenáváme v současnosti na Slovensku, v Maďarsku, nebo v Gruzii. V některých případech jsou zákony na národní úrovni navrženy tak, aby poškodily nevládní organizace, v některých případech jde pouze o vedlejší účinek přijaté legislativy, upozornila Esther Meester, Senior Legal Advisor ECNL.
Například Zákon o transparentnosti zahraničního vlivu byl v Gruzii přijat v květnu 2024. Kvůli jeho dopadům na občanské svobody v zemi vyvolal širokou domácí i mezinárodní kritiku. Podle zákona budou mít organizace občanské společnosti a mediální organizace, které dostávají více než 20 % svých celkových ročních příjmů ze zahraničí, povinnost zaregistrovat se jako „implementační organizace cizích mocenských zájmů“. Nedodržení požadavků zákona bude mít za následek významné finanční sankce, zdůrazňuje ve svých zprávách ECNL. Přestože zákon vetoval prezident, parlament veto přehlasoval a zákon vstoupil v platnost. V současnosti je napadán u Ústavního soudu a u Evropského soudu pro lidská práva.
„Všude tam, kde dostávají organizace finanční prostředky ze třetích zemí, je pochopitelně důležité kontrolovat aktivity lidí, kteří chtějí podkopávat demokratické principy. Přijatá opatření musí být přiměřená, bohužel se však často jedná o byrokratickou zátěž, navíc bez jasných hranic. Při projednávání evropské legislativy a její následné transpozice do národní legislativy je také důležité oddělovat profesionální lobbistické aktivity za úplatu od běžných advokačních aktivit organizací občanského sektoru. Protože nejasná pravidla mohou vést ke stigmatizaci mnoha organizací občanské společnosti,“ uvedla Esther Meester.
Legislativa proti praní špinavých peněz již na úrovni EU platí. Ovšem od roku 2027 má být v platnosti legislativa nová, která poukazuje na nová rizika a v důsledku nich je velmi podrobně popsáno, jak by měla vypadat péče o zákazníky a bankovní transakce. Tedy potažmo i péče o dárce a přijímání darů na dárcovských platformách.
Organizace občanské společnosti aktivní ve fundraisingu mají dle Esther Meester z tohoto nového balíčku velké obavy, protože platformy crowdfundingu se stanou povinnými subjekty, stejně tak jako jsou jimi banky. A budou se tak na ně vztahovat opatření souvisejí s analýzou rizik, náročné zásady a procedury, a především důsledná znalost každého dárce. A to bude pro dárcovské platformy znamenat zvýšenou byrokratickou zátěž. V důsledku toho by se mohlo stát, že malé crowdfundingové platformy tato opatření v konkurenci velkých dárcovských platforem nepřežijí.
Speciální kapitolou jsou pak dary ve virtuálních měnách, které by měly být dle Evropské komise více kontrolovány. Přijímání darů ve virtuálních měnách je používán zejména těmi organizacemi občanské společnosti, které byly ve svých zemích vyloučeny z bankovního systému s cílem omezit jejich činnost v lidskoprávní oblasti. Další zatížení a kontroly transakcí virtuálních měn už tyto organizace dle Esther Meester zásadně poškodí.
Pro novinky ohledně vývoje v těchto tématech sledujte ECNL – European Center for Not-for-Profit Law na https://ecnl.org.
_______
EFA Skillshare, 27. 9. 2024.
Autor článku: Marie Bednářová, České centrum fundraisingu, z.s., 31. 10. 2024.