3. února 2026 proběhlo druhé setkání klubu Fundraiserů v tomto roce. Tématem bylo dobrovolnictví v Česku. Tentokrát jsme pozvali Juditu Nechvátalovou z Green Cat, Moniku Havlovou ze Sue Ryderu a Marka Haisla z Karel Komárek Family Foundation. Diskuzi moderovala Jana Ledvinová, ředitelka Českého centra fundraisingu. Zde si můžete přečíst shrnující článek.
24. února 2026 to budou přesně 4 roky, kdy začala válka na Ukrajině. Ačkoliv jako Češi nestojíme v první linii, i tak na nás dopadá hrůza momentálně promrzlé země. Motivace pomoct je taková, že spojila tisíce Čechů, kteří poslali desítky miliónů korun na nákup generátorů tepla pro lidi trpící zimou ve vybombardované Ukrajině.
I mladí lidé, kteří ještě nevydělávají, shánějí alespoň vosk nebo parafín a ve svém volném čase vyrábějí zákopové svíčky. Zkrátka Češi rádi pomáhají, a když vidí utrpení blízko, tím víc. Statistiky mluví jasně viz náš minulý výstup z klubu fundraiserů „Nedáme si to vzít!“:
Kromě toho, že jako národ rádi pomáháme, tak se poslední dobou necítíme příliš dobře. Není divu. K problémům ve světě, přibyly ještě starosti v naší vlastní zemi a pokud k tomu všemu máte rodinu, kde pečujete o děti, prarodiče nebo obojí zároveň, k pohodě vám to moc nepřidá.
Poslední roky, zkrátka i Češi přicházejí na to, že svůj wellbeing si musí tvořit sami. Pokud to tak dělat nebudou, vždycky se to někde ukáže a většina národa by skončila na antidepresivech. Wellbeing zkrátka začíná být téma nejen na terapiích, ale už i ve firmách a ve školách. Umění si vytvořit jakýsi balanc mezi prací a odpočinkem může být novým optimismem a vítězstvím v této trochu nešťastné době.
Poslední dobou se ukazuje, že trend rozvoje dobrovolnictví k tomu dobře žít a dobře se cítit, významně přispívá. Přicházejí na to nejen firmy, kde už začíná být mezi zaměstnanci normální si svůj čas vyčlenit i na dobrovolnickou činnost, ale i lidé jako jednotlivci.
Nejen, že spousta bývalých zaměstnanců korporátů se rozhodla pracovat právě pro neziskovky, ale i vedení firem přichází na to, že se zaměstnancům tzv. uleví a duši občerství, když mohou občas nějaké té neziskovce vypomoct např. fyzickou prací. Proto nejedno HR oddělení zařadilo mezi teambuildingové aktivity třeba, a je to jen jeden z příkladů, výpomoc při sázení stromů městských sadů, školek či zahrad.
„Ukazuje se, že zaměstnanci firem chodí rádi pomáhat kamkoliv, kde mají dobrý pocit ze smysluplně odvedené práce. Ačkoliv je někdy potřeba i delší kurz např. při asistenci péče o seniory, jdou do toho, protože to ve finále zkrátka za ten dobrý pocit stojí.“ Shodují se přední odborníci na fundraising Judita Nechvátalová z Green Cat, Monika Havlová ze Sue Ryder a Marek Haisl z Karel Komárek Family Foundation.
Tzv. firemní dobrovolnictví je mimo jiné motivováno komunitním rozměrem. Touha být členem nějakého společenství je v dnešní individualizované době stále větší a větší. Některé neziskovky už dokonce nabízejí i edukativní programy, kde vzdělávají dobrovolníky v rámci svého oboru.
„Jestliže se HR oddělení tzv. wellbeingový nebo edukativní balíček vyplatí, chce to podobné akce opakovat. „Nejedna neziskovka si mezi svými dobrovolníky už vybrala, ať už jsou to právníci, auditoři či účetní, svého experta, který jim radí v rozvoji organizace zdarma. Dobrovolníci z firem a neziskovky si tak vzájemně předávají nápady. Tak vznikla např. inciativa Ukliďme Česko nebo Česko Digital. Ve finále se v rámci firem už i začíná nosit, že jeden až dva dny v roce by zaměstnanci měli věnovat dobročinné činnosti.“ Potvrzuje Judita Nechvátalová.
Expertní dobrovolnictví je pro neziskovky živou vodou. Pokud někoho takového hledám, je dobré to dát na web a odborníci se třeba z řad seniorů expertů, kteří už mají více času, sami přihlásí. Je zajímavé, že každý 5. člověk v Česku je dobrovolník, kdy mírně převažují ženy. Někdy je nutné si o dobrovolníky tzv. říct a firmy sami kontaktovat, ale to ničemu nevadí. Dobrovolník nám může přinést nejen pomoc a odvedenou práci, ale např. expertízu nebo přímo finanční zdroje. Dále je dobré vědět, zda žádáme o dlouhodobé či krátkodobé dobrovolnictví a být jako neziskovka připraveni.
Nakonec si řekněme, proč se dobrovolnictví vyplatí. Jedna hodina odvedené neplacené práce může být zhruba 240 Kč/h. Tuto činnost můžeme vykazovat v rámci podávání projektových žádostí, prezentace svojí činnosti navenek, ale i uvnitř firmy (auditorské společnosti milují čísla) a dokonce je možné dobrovolnické hodiny vykazovat jako službu v daňovém přiznání.
V neposlední řadě nesmíme samozřejmě zapomenout na PR, kdy si každý dobrovolník rád přečte nebo uvidí na interním videu firmy, jak hezky pomohl zrevitalizovat třeba městský park.
A jak zakončila Jana Ledvinová, ředitelka ČCF a moderátorka dnešního klubu: „Když bylo mojí již zesnulé mamince 90 let a začala válka na Ukrajině, řekla: „Jani, je válka, kupte si do zásoby mouku, buďte na sebe hodní a pomáhejte si.“ Když tak sleduji český národ, myslím, že se moudro dámy, která už jednu válku zažila, docela naplňuje, vždyť 50% práce v nezisku je odvedeno dobrovolně.
Datum publikace článku: 10. 2. 2026
Autor: Lucie Flajšmanová